Visualization of relations found in the NDB-article of Kollontaj, Aleksandra Michajlovna. Andere Person. Anzeigen. Family
Alexandra Kollontajová Alexandra Michailovna „Šura“ Kollontajová (Алекса́ндра Миха́йловна Коллонта́й — rozená Domontovičová, Домонто́вич) (31. března 1872 – 9. března 1952 byla ruská komunistická revolucionářka.
března 1872 – 9. března 1952) byla ruská komunistická revolucionářka. Nejdříve byla členkou strany menševiků, v roce 1915 přestoupila k bolševikům. Alexandra Kollontaj: A dolgozó anya; ford. Szamuely Tibor; Kommunisták Magyarországi Pártja, Bp., 1919 (Kommunista könyvtár) Alexandra Kollontay: A család és a … Alexandra Mikhailovna Kollontai was a Russian Communist revolutionary, first as a member of the Mensheviks, then from 1915 on as a Bolshevik.
Dcéra Sue Ann, Alexandra (matka Ann Tyng), syn Nathaniel (matka Harriet Patison). Karadjordjevič, Alexander II. Kollontajová, Alexandra Michajlovna. Alexandra Kollontajová - sovětská politička a diplomatka. Alexandra Klaudisová - česká Marina Michajlovna Raskova - ruská pilotka. Marina Sirtis - britská 4 dic 2017 Aleksandra Michajlovna Kollontaj (cognome da ragazza Domontovič) è stata una rivoluzionaria russa, la prima donna nella storia mondiale Alexandra Kollontai. Användande på Alexandra Kollontajová. Användande på Giornata internazionale della donna · Aleksandra Michajlovna Kollontaj.
— Alexandra Kollontai. The Autobiography of a Sexually Emancipated Communist Woman (1926) Contesto: By looking back while prying, simultaneously, into the future, I will also be presenting to myself the most crucial turning points of my being and accomplishments. V tomto článku, napsaném v roce 1927, autorka - revolucionářka, politička (mj.
Alexandra Kollontai : a biography by Cathy Porter ( Book ) Alexandra Kollontay, ambassadress from Russia by Isabel de Oyarzábal ( Book ) Women workers struggle for their rights by A Kollontaĭ ( Book )
brož., překlad Lída Durdíková, Socialistické epištoly sv. 9 Autor: Alexandra Michajlovna Kollontajova Rok vydání: 1925 Ed. Socialistické epištoly, zv.
Alexandra Kollontajová. Truš, Michail Ivanovič. Vydání: 1979 | Jazyk: slovenština | Signatura: GC 26970. Kniha seznamuje čtenáře se životem a činností první
Alexandra Michajlovna Kollontajova Cestu okřídlenému erosu ! autor: Alexandra Michajlovna Kollontajova název: Cestu okřídlenému erosu ! nakladatelství: Družstevní nakladatelství "Kniha", Praha rok: 1925 ilustrace: podobizna autorky, Socialistické epištoly sv.9 formát: 19 x 14 cm, 36 stav: brožovaná, dobrý, vazba mírně uvolněná, stopy pouřití Cestu okřídlenému erosu orig. brož. vazba, obálka je oddělená od vazby a v krajích je slabě odřená a natržená, listy jsou zažloutlé, po stranách roztřepené a 2020-04-18 2021-03-19 The Linked Data Service provides access to commonly found standards and vocabularies promulgated by the Library of Congress. This includes data values and the controlled vocabularies that house them.
I koh tī 1923 nî hō͘ phài chò So͘-liân tī Lo̍k-ui-kok ê
ALEXANDRA KOLLONTAJ, 1911-1935· The love affair between the aristocrat Aleksandra Mikhailovna Kollontai ( 1872-1952) and metalworker Aleksandr Gavrilovich Shliapnikov ( 1885-1937) intrigued both their contemporaries and historians of the Russian Re volution. When debating the role of trade unions at the Russian Communist
Alexandra Mihailovna Kollontai (în rusă Александра Михайловна Коллонтай), născută Domontovici (în rusă Домонтович; n. 31 martie ( S.V. ) 1872 — d.
Susy gala gif
Ed. Socialistické epištoly, zv. 9.- Chrbát knihy lepený, dobrý stav.
9.- Chrbát knihy lepený, dobrý stav. Kollontaj, Alexandra Michajlovna (1872-1952), sovjetdiplomat. Kollontaj, som var av förnäm härkomst, vistades i början av 1900-talet en tid i Finland och anslöt sig 1915 till bolsjevikerna. Efter novemberrevolutionen var hon några månader folkkommissarie för sociala ärenden.
Tullverket export bil
- Yh utbildning skövde
- Svt arkiv barnfilm
- Björn berg teskedsgumman
- Simonsons maple grove
- Pensionärsskatt i europa
Snapchat lindasbakskola
Alexandra Kollontaj Alexandra Michajlovna Kollontaj ( Алекса́ндра Миха́йловна Коллонта́й , 1872 nî 3 goe̍h 31 ji̍t - 1952 nî 3 goe̍h 9 ji̍t ) sī Lō͘-se-a ê kiōng-sán-chú-gī kek-bēng-ka, bat sī Menshevik-phài , 1914 nî liáu-āu pián Bolshevik-phài . Aleksandra Michajlovna Kollontaj (ryska: Александра Миха́йловна Коллонтай), född Domontovitj (ryska: Домонто́вич) den 31 mars (19 mars enligt g.s.) 1872 i Sankt Petersburg, Kejsardömet Ryssland, död den 9 mars 1952 i Moskva, Sovjetunionen, var en sovjetisk kommunistisk politiker, diplomat och författare. Po víťaznom Októbri, ktorý Alexandra Kollontajová svojou rozvetvenou propagandistickou a organizátorskou prácou v Rusku a v cudzine pomáhala pripravovať, stáva sa v sovietskej vláde ľudovou komisárkou a neskôr diplomatkou - pričom sa ťažisko jej diplomatického pôsobenia spája s pohybom vo Švédsku. Alexandra Michailovna „Šura“ Kollontajová (Алекса́ндра Миха́йловна Коллонта́й — rozená Domontovičová, Домонто́вич) (31. března 1872 – 9. března 1952 byla ruská komunistická revolucionářka.
Revoluční ministryně pro sociální zabezpečení Alexandra Kollontaj vydala v roce 1926 Alexandra Michajlovna Kollontaj (nar. 1872 v Petrohradě) pocházela z
I koh tī 1923 nî hō͘ phài chò So͘-liân tī Lo̍k-ui-kok ê tāi-sài.
března 1872 – 9.